Bohem milovaní, Bohem proměnění, Boha oslavující přátelé v Kristu!
Pokud jste během léta byli někde v přírodě a neseděli jenom doma, tak jste určitě v přírodě narazili na různá Boží stvořeníčka. Jedním z těch úžasně pestrobarevných tvorů je motýl. Motýlů je samozřejmě mnoho druhů; udává se, že jich je kolem 180 000 druhů! Po broucích tvoří motýli druhý největší řád hmyzu a jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou Antarktidy.
Typickým znakem motýlů jsou dva páry křídel pokrytých z obou stran drobnými šupinkami. Ty se překrývají podobně jako tašky na střeše. Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno lomem světla na těchto šupinkách a společně s pigmenty dávají vzniknout nádherným barvám a úchvatným obrazcům, které u motýlů obdivujeme.
Díky těm šupinkám na křídlech se odborně motýlům říká lepidoptera, česky „šupinokřídlí“. Ve starší české literatuře se motýlům opravdu říká šupinokřídlý hmyz.
Na obrázcích vidíte některé naše domácí motýly zvané babočky. Ať už je to babočka admirál, babočka paví oko (obr.), babočka osiková nebo babočka kopřivová, všechny jsou nádherné a přinášejí úplně jiný pohled na svět, kde se většina živočichů snaží spíše skrýt a splynout s okolím. Motýli se za své barvy „nestydí“, ale ukazují se celému světu!
Motýli se za své barvy „nestydí“, ale ukazují se celému světu!
Ale není tomu tak během celého jejich života! Když se vylíhnou z vajíček, nejsou to hned nádherní motýli. Nejprve jsou z nich larvy, housenky, které se motýlům nepodobají ani tvarem ani vzhledem. Housenky nejsou hezké, i když někomu se třeba líbí. Housenky však nemají rádi hospodáři a zahradníci, protože jim okusují listy salátu nebo bylinek. Na druhou stranu jsou housenky potravou mnoha živočichů, např. ptáků.
Když všechno nebezpečí housenka přežije, po nějaké době se zakuklí. Spřádá vlákna a z nich si vyrobí kuklu nebo kokonek. A uvnitř té kukly projde dokonalou proměnou. Celé její tělo se reorganizuje, přetváří a transformuje, až se nakonec vylíhne dospělý jedinec – motýl. Říká se tomu někdy metamorfóza.
Možná si teď říkáte, proč vám to všechno říkám tady z té kazatelny. Jsme snad na hodině přírodopisu? To sice nejsme, ale proměna housenky v motýla může pro nás být ilustrací toho, o čem mluví apoštol Petr, když křesťanům píše:
Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte. Vždyť jste se znovu narodili… skrze živé a věčné slovo Boží.
Když jsme uvěřili, že Ježíš je náš Spasitel poslaný od Boha, a dali jsme se pokřtít v Boží jméno, je to jako bychom uvnitř, ve svém srdci, prošli totální proměnou, metamorfózou. Znovu jsme se narodili skrze Boží slovo, kterému jsme uvěřili a které očistilo naše duše. K čemu? K tomu, abychom se z upřímného srdce vzájemně bratrsky milovali, sloužili si, pomáhali si, odpouštěli si, dávali si přednost, respektovali se. Jako bychom se skrze víru v Ježíše, zpečetěnou křtem, stali z housenek novými tvory, „barevnými motýly“! Už neskrýváme to, kým jsme, ale toužíme „obarvit šedivý svět“, a tak projevujeme svůj nový život navenek ke chvále našeho Otce.
Apoštol Jan píše o tom samém znovuzrození, když říká ve svém evangeliu (1:12-13): „Těm pak, kteří Ho (Ježíše) přijali a věří v Jeho jméno, dal (pravo)moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.“
A dokonce sám Ježíš o tomto novém narození, narození shůry, rozmlouval kdysi s farizeem Nikodémem, kterému řekl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vejít do království Božího.“ (Jan 3:5)
Dříve či později se projeví, kým ve skutečnosti jsme – zda stále jen housenky, nebo motýli. My, křesťané, můžeme říct: „Byl jsem housenka, ale Ježíš ze mě udělal motýla. Proměnil mě uvnitř. Narodil jsem se znovu, skrze Jeho slovo, kterému jsem uvěřil. On svou krví očistil mou duši k nepředstírané lásce z upřímného srdce. A jednoho dne dovrší mou proměnu i navenek, na mém těle, totiž až budu vzkříšen z mrtvých a i mé tělo bude proměněno ke slávě.“
Ať je právě dnes na vás vidět, že jste byli proměněni, že jste motýli. Vždyť jak píše Pavel: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ (2. Kor 5:17) „I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla.“ (Ef 5:8-9a)
Amen.