Milí malí posluchači Božího slova –
Nejprve se zastavme nad názvem této knihy – co znamená, když se řekne „píseň písní“? Nebo třeba „král králů“ či „pán pánů“? Nebo „kniha knih“, jak se někdy říká Bibli. Neznamená to zde, že se skládá z více knih, ale je mezi všemi knihami nejvýš. Stejně „král králů“ znamená ten nejvýše postavený král. „Píseň písní“ znamená ta nejkrásnější píseň ze všech písní. Ne ovšem ze všech písní, které kdy vznikly, ale ze všech písní, které složil král Šalomoun. A byl to opravdu „plodný“ autor; je o něm psáno, že „vyslovil tři tisíce přísloví a jeho písní bylo tisíc a pět.“ (1. Královská 5:12) Šalomoun skládal oslavné písně na různá témata, ale v Bibli se nachází pouze tato jediná, která začíná slovy: „Nejkrásnější z písní Šalomounových.“ (Píseň písní 1:1)
Tato poetická kniha je navíc milostnou písní. Víte, co jsou to milostné písně? Nebo kdo skládá či zpívá milostné písně? Ano, milenci, kteří jsou do sebe vášnivě zamilováni. Prožívají pocity lásky a opěvují své city, svou vášeň, touhu, zalíbení a krásu toho druhého. Často jsou to muži, kteří skládají básně a písně dívkám, do kterých se zamilovali. Tato milenecká láska, nebo také romantická, vášnivá láska – Řekové jí říkali eros – je dodnes námětem mnoha populárních písní, romantických filmů a také obrazů.
Asi nás nepřekvapí zjištění, že tuto vášnivou a romantickou lásku vymyslel a dal člověku Bůh, Tvůrce všeho dobrého. I když jakési námluvy a dvoření se daroval Bůh také zvířatům – vzpomeňte třeba na páva, jak roztahuje svou ocasní „vlečku“ plnou „pavích ok“, jak toká, vydává hlasité zvuky, aby lákal samičky k páření – přesto u člověku je to dobývání a dvoření na daleko vyšší a hlubší úrovni. Muž a žena, kteří jsou zamilováni, touží po tom, být stále spolu, poznávat jeden druhého, vnímat a cítit a pozorovat rysy a slova toho druhého. Mezi lidmi jde o víc než jen o hledání „partnera k páření“, ale o hledání „souznění dvou duší“.
Takovou vášnivou lásku zažíval i Šalomoun. Byl zamilován do jedné neznámé, neurozené dívky, označované slovem Šulamítka – což nejspíš nebude její jméno, ale je to ženská verze jména Šalomoun (asi jako bychom řekli mladá Šalomounka). Ve své milostné Písni písní se pak střídá Šalomounův popis její krásy a její slova, popisující zase vznešenost jejího milého, krále Šalomouna. A opojnost jejich lásky.
My jsme si četli úryvek, kde je tato milostná láska popisována a přirovnávána její síla k síle smrti a také k žáru ohně. „Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její – žár ohně, plamen Hospodinův. Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.“ Láska je nespoutaná a nenahraditelná.
Toto přirovnání lásky k ohni je pro nás důležité chápat a uvědomit si. Láska eros je silná jako oheň, jako žár od Hospodina. Je oheň užitečný? Jistěže, když si uděláte táborák, díky ohni se můžete ohřát, můžete opéct maso, můžete ohněm hořícím na pochodni svítit ve tmě. Ale! Běda, když se oheň vymkne kontrole. Když začne hořet tam, kde nemá. Škody při požárech jsou ničivé a mnohdy nevratné.
Podobné je to s romantickou láskou eros. Je jako živel. Bůh nám ji daroval, aby nám byla k užitku a potěše. Ale protože nás Bůh miluje, stanovil také hranice, jakési „kameny kolem ohně“, aby nám láska eros nezačala škodit a ubližovat. Bůh nevymezuje, ke komu máme lásku cítit, ale stanovil, jak ji máme projevovat. A její nejhlubší a nejniternější formu, totiž sexuální spojení, Bůh vyhradil do manželství, celoživotního svazku muže a ženy, kteří se zavázali být spolu zajedno v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě. Bůh nechce, aby nás Jeho dobrý dar vášnivé lásky zničil, aby nás zotročil, aby nás zanechal vyhořelé a vyprahlé jako spáleniště.
Píseň písní je básnickým vyjádřením lásky muže a ženy, kteří se milují. Tahle kniha je v Bibli ovšem také proto, že nám připomíná, jak moc každého z nás miluje Bůh. On se nám také dvoří – ukazuje nám např. krásu a rozmanitost přírody, kterou stvořil, zahrnuje nás dary a pozornostmi (jako když muž dává ženě květiny). Ale ze všeho nejjasněji prokázal svou lásku k nám, lásku agapé, když v Ježíši Kristu zemřel za naše viny, za naši duchovní špínu, abychom byli svatí a čistí jako nevěsta na svatbě. I když jsme Mu byli často nevěrní, On zůstal věrný a stále nás zve do své náruče. Obraťte se a navraťte se celým srdcem ke svému Milovníkovi.
Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (Římanům 5:8)
Amen.
Zde si můžete poslechnout nebo stáhnout audio nahrávku tohoto kázání (pro děti při školní bohoslužbě) ve formátu mp3:
- verze POUZE KÁZÁNÍ