Stručná historie Bible VII.

V minulém díle jsme psali o prvních překladech biblických knih – do syrštiny, latiny a dalších jazyků. V tomto díle se poprvé podíváme také na překlady do českého jazyka a jeho předchůdců.

První slovanský překlad Bible vznikl koncem 9. století na našem území. Na žádost moravského knížete Rastislava (846-870) byli v r. 863 z Byzance na Moravu vysláni bratři Cyril (původním jménem Konstantin) a Metoděj. Ještě ve své vlasti vytvořil Cyril pro slovanskou řeč (staroslověnštinu) zvláštní písmo, tzv. hlaholici. Následně přeložil části evangelií z řečtiny do staroslověnštiny. Po příchodu na Moravu pořídili oba bratři překlad dalších biblických knih (4 evangelií, Skutků a Žalmů). Po smrti Cyrila v r. 869 se práce ujal Metoděj a podle svědectví dokončil překlad celé Bible. Tento překlad se však v originále nedochoval.

socha Cyrila a Metoděje na Radhošti v Beskydech

Z 11. a 12. století se dochovaly tzv. staročeské glosy, poznámky vepsané do staré latinské Bible. O století později vznikly i nejstarší úryvky českého překladu Žalmů, zapsané mezi řádky latinského žaltáře (sbírky Žalmů). Ze 14. století se dochoval Rajhradský evangeliář – vybrané úryvky z evangelií, sloužící k bohoslužebnému čtení o nedělích a svátcích.

Nejstarší český překlad celé Bible, Leskovecko-Drážďanská Bible, pochází z poloviny 14. století. Tato rukopisná Bible však z velké části r. 1914 shořela. Byla zvláštní tím, že ji místo jednoho, jak bylo obvyklé, psalo celkem sedm písařů. Osobitým rysem tohoto prvního českého překladu byla i snaha neponechat v textu žádné cizí slovo.

Z počátku 15. stol. pocházejí Litoměřicko-Třeboňská Bible (1411-1414), Bible Hlaholská (1416), Bible Olomoucká (1417) a Bible Boskovická (1420-30), která byla ceněna pro svou výtvarnou stránku (viz obrázek).

Bible Boskovická

Naším nejstarším tištěným textem je Nový Zákon z r. 1475. Tisk celé české Bible byl dokončen r. 1488 v Praze; ta je proto nazývána Pražská Bible. Rok nato je se stejným textem vytištěna Kutnohorská Bible, obsahující první české dřevoryty. Díky těmto tištěným Biblím se Češi zařadili mezi prvních šest národů s tištěnou Biblí v národním jazyce (společně s Francouzi, Italy, Němci, Nizozemci a Španěly).

V renesančním období 16. století vznikala řada českých Biblí, které završuje společné dílo členů Jednoty bratrské pod názvem Bible kralická (1. vydání pochází z let 1579–1594). Jedná se o vůbec první český (a zároveň jeden z prvních ve světě) překlad z původních biblických jazyků a nazývá se podle obce Kralice nad Oslavou na jihozápadní Moravě. Právě tam byla „kralička“ vytištěna. Bible kralická dosáhla špičkové kvality po stránce teologické (obsahuje i kvalitní komentáře a poznámky), jazykové, literární a tiskařské. Podle svého posledního vydání z r. 1613 je vydávána stále znovu až dodnes a v očích mnoha českých bibliofilů zůstává nejznámějším a nejrespektovanějším, byť dnes již archaickým českým překladem.

Bible kralická

Jako zamýšlená protiváha Bibli kralické byla v letech 1677–1715 vydána Bible svatováclavská. Jde o český katolický překlad z latiny, který je produktem barokní, protireformační (rekatolizační) atmosféry v Českých zemích po bitvě na Bílé hoře (r. 1620). Překlad vytvořili mniši z řádu jezuitů, avšak nedosahuje úrovně kralické Bible zejména v oblasti jazyka a stylu.

Po třech staletích revizí a vydávání „soukromých“ překladů (z rukou profesorů a farářů) začali roku 1961 spolupracovat odborníci ze šesti domácích církví (českobratrská evangelická, římskokatolická, československá husitská, pravoslavná, evangelická metodistická a bratrská) na vydání společného, ekumenického překladu Bible. První vydání tzv. Českého ekumenického překladu (ČEP) spatřilo světlo světa 400 let po prvním vydání Bible kralické, tj. roku 1979. ČEP je překladem z originálních jazyků a zjevně dosáhl svého cíle: totiž stát se moderním, srozumitelným a nejrozšířenějším českým překladem Bible. Poslední úpravy ekumenického překladu pochází z r. 1985 a dnes je běžně k dostání 9. (nezměněné) vydání z r. 2002 od České biblické společnosti.

Kromě ekumenického překladu jsou v dnešní době k dostání mnohé další. Některé jsou volnější, srozumitelnější, avšak ne tak přesné (nabízejí do různé míry parafrázovaný text, což může někdy posunout jeho význam); jiné jsou doslovnější, ovšem stává se, že tím trpí jejich čtivost. Mezi katolické překlady dnes patří Jeruzalémská bible (kompletní vydání 2009) a Český katolický překlad (k liturgickým účelům), mezi protestantské pak Český studijní překlad (k. vyd. 2009) a Bible 21 (dříve Nová bible kralická, k. vyd. 2009). Patrně nejvolněji „převyprávěným“ překladem je pak Slovo na cestu (k. vyd. 2011).

Pro ilustraci uveďme tentýž verš Bible (Římanům 8:6) v několika soudobých překladech:
• „Nebo opatrnost těla jest smrt, opatrnost pak Ducha život a pokoj.“ (Bible kralická)
• „Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.“ (ČEP)
• „Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.“ (Český studijní překlad)
• „Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji.“ (Bible 21)
• „Neboť touhou těla je smrt, zatímco touhou ducha je život a pokoj.“ (Jeruzalémská bible)
• „Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj.“ (Slovo na cestu)

V dnešní, „online“ době je mnoho překladů, včetně cizojazyčných, dostupných na internetu. Např. na stránkách www.obohu.cz/bible je možné využít desítky překladů a také texty v původních jazycích. K dispozici jsou i slovníky, audio verze, jazykovědné poznámky a konkordance. Digitalizovanou podobu některých dochovaných rukopisů a tisků Bible je možné si prohlédnout v online knihovně Kramerius. Původně slovenský biblický software Theophilos si můžete stáhnout do počítače zdarma na www.theophilos.com a Bibli do mobilu můžete získat například s programem MySword (Android) nebo PocketSword (iOS). Tak jen čtěte!

Převzato a upraveno zejména podle Nového biblického slovníku, od kolektivu autorů vydalo nakladatelství Návrat domů r. 2009.