„Upravit cestu“ (Lutherův vlastní překlad má vydláždit) znamená vylepšit špatnou, bažinatou silnici bez podloží, plnou smetí, chrastí a kamenů – aby dříve nesjízdná silnice byla vhodná pro cestování. To se týká lidského srdce. Zlý, odporný, bezedný močál všelijakých zlých sklonů jej kdysi učinil zcela nevhodným pro cesty Boží.
Ale evangelium a hlásání Božího jména v Kristu vytvářejí pevnou cestu, neboť víra poskytuje pevný základ a dává vyschnout každé bažině zkaženého těla. A nyní po něm jede Kristus; a to znamená, že v nich koná své dílo, kterými jsou láska, radost, pokoj, laskavost, mírnost, čistota (Galatským 5:22). Všimněme si zde slova „jede“. On nestojí na místě; jelikož život ve víře znamená pokrok, cestu do nebe do jiného života. A tak věřící má před Bohem pokoj a radost a je dobrého rozpoložení.
(Komentář k „Žalmu 68“, rok 1521.)
