V tomto životě, jak říká prorok, Mesiáš: „z potoka [říčky] pít bude“; což znamená, že bude trpět a zemře. Pod pojmy „pít“ nebo „kalich“ myslí Písmo jakýkoli druh mučení, bídy a utrpení, podobně jako se Kristus modlil v zahradě, kde potil krev (Lukáš 22:44), a řekl (Matouš 26:39): „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak Ty chceš.“
Zde ovšem nemáme jen prostý výraz „pít z kalicha“, jako na jiných místech. „Pít z potoka“ má ukázat, že Mesiáš nebude pociťovat jen obyčejné nebo malé bolesti a utrpení; bude nést či snášet největší a nejtrpčí krutou bolest a mučení a zemře tou nejopovrženíhodnější smrtí. Vždyť slovo „potok/říčka“ označuje silný a prudký vodní tok, bystřinu, která rozvodněná silnými dešti se rve vpřed jako neodolatelná velká voda. Kristovo utrpení tedy není nazýváno pouhým nápojem nebo kalichem, ale znamená vypít celý potok nebo říčku, jak o tomto utrpení říká také Žalm 42:7: „Všechny Tvé příboje, Tvá vlnobití se přese mne valí.“ Tímto proudem je tedy celý svět se svou silou. Nakonec bychom měli zmínit i ďábla a celé jeho peklo, hřích, hrůzu a strach ze smrti nebo jakékoli další utrpení. To vše přišlo na Něho; musel to vypít a zdolat.
(Komentář k „Žalmu 110“ , rok 1535.)
