Milí spolubojovníci a spolupoutníci –
V současnosti probíhají na světě mnohé boje a konflikty, jak mezi lidmi, skupinami lidí či národy lidí. Mezi ty nejvýraznější patří agrese Ruska na Ukrajině a boj Izraele s palestinským hnutím Hamás v pásmu Gazy. Ať už jsme přímí účastníci určitého konfliktu nebo jen jeho pozorovatelé, obvykle se přidáváme na stranu jednoho či druhého. Je ale také dost možné, že z různých důvodů chceme zůstat neutrální a nemáme vyhraněné postoje k danému konfliktu.
Také obě strany zapojené do konfliktu mohou časem najít určité kompromisy, objeví jakousi střední cestu mezi dvěma krajními cestami, když učiní ústupky ze svých postojů a požadavků, které dosud zastávali. Konflikty také mohou po čase zamrznout a přejít do stavu, kdy se ani jedna strana neposouvá kupředu. Status quo, stav beze změn a bez vývoje, pak může trvat třeba i dlouhá léta.
Když jsem se zamýšlel nad našimi duchovními boji a konflikty, nad tím, jak si Boží království razí cestu v temnotách našich životů, jak si Ježíš aktivně činí nároky na naše rozhodování a upřednostňování, uvědomil jsem si, že v těchto bojích nemůže docházet ke kompromisům a že tyto boje nezamrzají a nekončí dosažením nějakého plató, stabilního stavu beze změn.
Vytanula mi na mysl slova Ježíše, která jsme si dnes četli a která právě mluví o této skutečnosti. Byly to dva úryvky. V tom prvním došlo k situaci, kdy Pán Ježíš vyléčil němého, na což někteří přihlížející prohlásili, že Ježíš „démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů“ (Lk 11:15). Ježíš pak reaguje tím, že poukazuje na pošetilost představy, že by satan byl sám proti sobě rozdělen – to by to mohl rovnou zabalit, jeho kralování by dlouho neobstálo. S Ježíšem však přišlo Boží kralování, které přemáhá kralování toho zlého. Ježíš je silnější než onen „silný muž v plné zbroji“. Přemohl ho a zbavil jeho zbroje. Ježíš se tedy ostře vyhrazuje proti tomu, že by On dělal se satanem nějaké kompromisy, že by používal jeho sílu nebo vliv. V žádném případě!
Za koho kopeš?
Ale co je také hodné povšimnutí, jsou slova, která Ježíš dodává a která upozorňují na fakt, že tak tomu bude také s těmi, kteří Ježíše následují. „Kdo není se mnou, je proti mně;“ říká vážně Ježíš, „kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.“ (Lk 11:23) Jinými slovy, v duchovním světě jsou jen dva tábory: těch, kdo jsou s Ježíšem, a těch, kdo s Ním nejsou, a jsou tedy proti Němu. První tábor spolu s Ježíšem „shromažďuje“ – což je obraz žní, kdy dělníci snášejí snopy k sobě. To znamená, že to jsou všichni, kdo se spolu s Ježíšem podílejí na Jeho záchranné akci, na sdílení evangelia s tímto světem, neboť evangelium o Kristově oběti za nás a vítězství nad hříchem je tou „mocí Boží ke spasení pro každého, kdo věří“ (Řím 1:16).
Kdo však s Ježíšem neshromažďuje, ten naopak nějak stojí v cestě, brání a rozptyluje. Proto také, jak dál vysvětluje Ježíš, když z člověka vyjde nečistý duch, buď se v něm usadí a usídlí Duch Boží, Duch svatosti a pravdy, nebo se vrátí ten nečistý duch a přivede s sebou jiné, horší než je sám (Lk 11:24-26).
Co se týče Krista a Jeho kralování, nelze být neutrální. Nelze najít kompromisy mezi tím, co nabízí satan, tento svět a hřích v nás, a tím, co dává a čím vládne Pán Ježíš v nás. Podobně hovoří Písmo o tom, že nelze sloužit dvěma pánům, či o tom, že nelze být zároveň přítelem světa i přítelem Boha. Každým naším rozhodnutím, každým upřednostňováním něčeho oproti něčemu jinému, vyjadřujeme svou příslušnost k jednomu, nebo druhému táboru.
Pozor, i tím, že přiznáváme, že naše minulá rozhodnutí byla Bohu nevěrná nebo neupřímná, vyznáváme svou přiléhavost do tábora Ježíše Krista! Neboť to není tábor sebeospravedlňujících se lidí, kteří se považují za dokonalé; naopak, je to tábor lidí, kteří (někdy bolestně) poznávají, že padají, selhávají, nestačí, nedosahují, a že proto niterně potřebují Boha, Jeho milost, Jeho oběť, Jeho spravedlnost, Jeho sílu, Jeho trpělivost, Jeho pokoru, Jeho láskou přetékající srdce.
Satan nabízí člověku jen parodii na to všechno, co dává Ježíš a co je skutečné. Nespokojte se tedy s pouhou napodobeninou…
Ještě s tebou neskončil
Druhý úryvek, na který jsem narazil a který rozproudil celé toto rozvažování, byla Ježíšova řeč o vinné révě v Janovi 15. Náš Pán se tam přirovnává ke kmeni, nás připodobňuje k ratolestem, větvičkám, které jsou k němu připojené a z něho čerpají všechno, co potřebují, aby žily a nesly ovoce. A Otec Bůh, jako vinař, „každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce.“ (J 15:2)
Z toho je patrné, že jsou opět jen dvě možnosti a my, jakožto ratolesti, si nemůžeme říct, že náš aktuální duchovní stav, který se projevuje tím, jaké neseme zrovna ovoce – ovoce Ducha, tedy lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, atd. – že tento stav je jakýmsi zamrzlým, ustáleným stavem, se kterým je už Bůh hotov a spokojen. Nikdy nejsme „pacientem ve stabilizovaném stavu“; Bůh na nás stále maká!
Větvičky, které jsou pevně přimknuté ke Kristu a již nesou ovoce, Bůh pročišťuje a prostřihává, aby jejich úroda byla ještě hojnější. Někdy se nám možná zdá, že už jsme dosáhli maxima a že nás už Bůh „nechá na pokoji“ a bude nám už vše vycházet a šlapat jako po másle. Jenže to je jen zdání! Jak bychom mohli víc a dál růst v lásce, radosti či trpělivosti, kdyby Bůh nezasahoval do našich životů, nekladl nám do cesty další zkoušky a výzvy, které vyžadují a prověřují právě lásku, radost či trpělivost od Něho!? S Bohem nelze čekat dosažení „status quo“; jsme jako nedokončená dálnice, stále „ve výstavbě“.
Přátelé, v úvodu jsem vás nazval spolubojovníky a spolupoutníky. To mělo svůj smysl. Ano, jsme spolubojovníci: společně s Kristem v srdci bojujeme proti bezbožnosti a povýšenosti člověka, stavíme se proti všemu, co ovládá tento věk tmy, v Boží zbroji se stavíme na odpor pokušením a lákadlům, hasíme ohnivé šípy toho zlého, pohotově sloužíme evangeliu pokoje.
A jsme také spolupoutníci: společně s Kristem v srdci nestojíme na místě, neohlížíme se jako Lotova žena za tím, co kvůli Pánu opouštíme, neuhýbáme před výzvami, které nám Otec předkládá, aby budoval naši důvěru a naději v Něho.
Jsme v boji bez kompromisů; jsme na cestě bez dlouhých prodlev. Vydržme v Kristu!
Amen.