Milí přátelé,
kteří dnes a denně čerpáte naději, víru a lásku ze slavného Kristova vzkříšení!
Pokoj vám! Amen.
Téma dnešního kázání zní možná trochu záhadně: JEŽÍŠ PŘEDČIL GOOGLE!
Jistě se ptáte: V jakém smyslu ho předčil – překonal i předběhl? Bylo to v řešení otázky smrti! Dovolte mi, abych vám to trochu vysvětlil.
Internetový gigant Google je nám známý především díky nástroji na vyhledávání informací na internetu. (Dnes se již běžně používá sloveso vygooglovat/vygooglit = vyhledat na internetu.) Tato celosvětová, nadnárodní společnost s odhadovanou hodnotou 168 mld. USD (r. 2019) však investuje také do dalších oborů lidského žití, vyvíjí nové technologie (auta bez řidičů, brýle s vyhledáváním) a má obecně ráda velké výzvy (říká jim v angličtině „moon shots“, něco jako „dostřel až na Měsíc“).
V září 2013 otiskl časopis Time článek Can Google Solve Death? Dokáže Google vyřešit smrt? Píše se v něm o tom, že výkonný ředitel Googlu, Larry Page, založil dceřinou firmu Calico, která bude podporovat a realizovat biotechnologický výzkum v oblasti lidského zdraví, stárnutí a dlouhověkosti. Jedním z cílů této aktivity je bojovat proti procesům stárnutí a tím dramaticky prodloužit délku lidského života, najít ten bájný „elixír věčného mládí“. (Článek online zde.)
Ředitel firmy Google však není jediný, kdo z bohatých lidí hledá způsoby, jak oddálit či zcela odvolat „návštěvu zubaté s kosou“ u svých dveří. Například ruský multimiliardář Dimitrij Itskov spustil Iniciativu 2045, která si vytyčila za svůj cíl dosáhnout u člověka nesmrtelnosti do roku 2045, totiž „jakmile budeme schopni realizovat přesun do umělých těl, mechanických tělesných schránek“.
Nebo americký miliardář Larry Ellison, který věnuje 40 miliónů dolarů ročně své nadaci Ellison Medical Foundation podporující výzkumy procesů stárnutí, dokonce údajně prohlásil: „Smrt mě strašně štve. Nedává mi naprosto žádný smysl. A ani nikdy nedávala. Jak tu může člověk v jednu chvíli být a během okamžiku prostě zmizet, najednou tu nebýt?“
Mezi způsoby, jakými se dosud vede „boj se smrtí“, patří mj. kryonika (udržování života při extrémně nízkých teplotách), zkoumání speciálních druhů tasemnic (jejichž buňky se mohou neustále dělit a obnovovat), klonování a transplantace tělesných orgánů, nanotechnologie (miniaturní roboti, nanoboti, kteří by v těle korigovali chybnou DNA replikaci), atd.
Bible mluví jasně o původu, příčině a dosahu smrti. Původ u prvního člověka; příčina jeho hřích; dosah celé lidstvo, které z něho vzešlo. „Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12)
Když tedy na Velký pátek skončil život Ježíše Krista na golgotském kříži, vypadalo to, že i Boží Syn, který druhé zázračně uzdravoval a křísil, se sám musí sklonit před vládou smrti… Tak to připadalo i Ježíšovým učedníkům, kteří ty události zažívali minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni. Byli pochopitelně naplněni strachem, beznadějí a pochybnostmi.
Z pátku se však zanedlouho stala neděle, která všechno lidské zdání překonala. Ježíšovo vzkříšení udalo světu a všem budoucím generacím zcela nový tón – tón pokoje, naděje, víry a lásky. Neboť to, co Bůh učinil tehdy pro svého Syna v jedné jeskyni nedaleko Jeruzaléma, učiní jednoho dne v obrovském měřítku po celém světě. Pro každého z nás.
Ježíšovo zmrtvýchvstání proto mocně ovlivňuje náš budoucí osud, ale i naše každodenní žití.
Četli jsme si z listu Židům o Kristu a Jeho poslání: … on se stal jedním z nich (z lidí), aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.
Ježíš se proto stal člověkem, aby právě člověka (své tělesné a pokrevní sourozence) zachránil, vysvobodil, a to, překvapivě, skrze svou lidskou smrt! Zní to jako paradox: Ježíš neporazil smrt svou všemohoucí silou či nějakou super inteligencí; porazil smrt svou odevzdanou, sebeobětující smrtí. Tím, že sám smrt vytrpěl, ač nevinný, zvítězil, zatímco ďábel, jehož doménou smrt byla, se stal poraženým. Dá se říct, že Ježíš ho přišel přemoci v jeho vlastní aréně, v jeho „domácím prostředí“. Jako kdysi pastýř David uťal hlavu Goliášovi jeho vlastním mečem, Ježíš přemohl ďábla jeho vlastní zbraní, smrtí, a tak ho oloupil o kořist, totiž o nás (jak zpíváme o Vánocích: „Goliáš oloupen, člověk jest vykoupen“).
Tou zbraní smrti byl náš hřích, porušování Božího zákona. Jak to napsal apoštol Pavel, „zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.“ (1. Korintským 15:56) Pán Ježíš však naplnil zákon dokonale a zemřel bez hříchu za hříchy naše i celého světa. A tím, jak píše opět Pavel, „On zlomil moc smrti a zjevil nepomíjející život v evangeliu.“ (2. Timoteovi 1:10) Halleluja! Evangelium, dobrá velikonoční zpráva, i dnes zjevuje nepomíjející život ve Vzkříšeném, i dnes přináší vnitřní pokoj v bouřích života, i dnes dává naději (očekávání), probouzí víru (důvěru), rozněcuje lásku (agapé).
A tak zůstává víra, naděje, láska
- ale největší z té trojice je láska.
1. Korintským 13:13
A to jde především! Velikonoce nade vší pochybnost ukázaly, že sebeobětavá láska nikdy nezanikne a vždycky nakonec zvítězí! Srovnejte to s lidským úsilím o nesmrtelnost. Položme si otázku: „Byl by člověk – s prodlouženou životností, s naklonovanými orgány, s nano-roboty upravujícími chyby jeho degenerovaných genů, a s kdoví čím ještě – ochotnější pro druhého položit život, tj. projevit tu největší lásku?“ Nebyl, viďte. Možná spíše naopak: chránil by si ten svůj „vytuněný život“, do kterého tolik investoval, na úkor všech ostatních. A tak se ukazuje, jak pravdivý je aforismus Pavla Kosorina: „O prodloužení života mají zájem především ti, kteří nedosáhli na jeho smysl.“
Tím smyslem je jít ve šlépějích Vzkříšeného Krista, ve šlépějích svobodného, nového života, a učit se od Ježíše sebeobětavě milovat druhé. A to je možné, nikoli díky Googlem objevenému „elixíru dlouhověkosti“, ale díky očitými svědky potvrzenému vítězství Ježíše nad smrtí a nad ďáblem, které Ježíš s námi den co den sdílí.
Nebojte se tedy. Vždyť jak říká opět apoštol Pavel, „žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.“ (Římanům 14:7-9)
Požehnané Velikonoce, svátek vzkříšení těla!
Amen.
Zde si můžete poslechnout nebo stáhnout audio nahrávku tohoto kázání ve formátu mp3 (nahráno v domácím prostředí):
- verze KÁZÁNÍ