Tak už jste dnes něco zlepšili?
O čem to tu mluvím? Možná jste už někdy slyšeli o metodě nebo filozofii zvané kaizen. To je japonské slovo znamenající změnu k lepšímu (otázku, jak definovat, co je vlastně to lepší, nechejme pro tuto chvíli stranou). Obvykle se jako kaizen označuje změna mírná, postupná, zato vytrvalá, na rozdíl od výrazné, jednorázové změny. Nejde tady o revoluci, která boří systém, ale spíše o evoluci, postupné, každodenní vylepšování, úpravy, vyladění, přenastavení. Kaizen je o drobných krůčcích vpřed a výš.
Sám jsem se setkal s pojmem kaizen ve výrobě, kde se používá např. v oblasti kvality a řízení (managementu). Nicméně mnohem širší pole působení má v jiných oblastech. Například je tato metoda vhodná na učení se cizích jazyků nebo hry na hudební nástroj. Jistě vám učitelé a lektoři potvrdí, že je mnohem účinnější učit se pár slovíček a frází nebo si přehrát kousek skladby každý den chvíli, třeba jen 20 až 30 minut, než aby na to člověk „kašlal“ celý týden a pak v jednom dni u toho seděl tři až čtyři hodiny. Malé zlepšení či krátké procvičení každý den, spojené s vytrvalostí, přináší z dlouhodobého hlediska lepší výsledky.
Podobně funguje třeba také posilování nebo výkonnostní sportování. Kdo si myslí, že když začne chodit do fitka a bude v něm trávit tři hodiny denně, a tak z něj bude za měsíc „Hulkův brácha“, ten se velice mýlí a čeká ho nemilé rozčarování. Stejně tak se z nikoho nestane po jednom roce atletiky mistr světa v hodu oštěpem. Ve sportu, stejně jako v osvojování si nových návyků, vede k cíli přístup kaizen – přístup postupného, každodenního, drobného zlepšování svých postojů a dovedností.
Někdy drobné krůčky vedou nakonec výš...
Jak je to s naším žitím v Kristu? S naším následováním té Cesty? Můžeme i zde aplikovat přístup kaizen?
Je třeba zdůraznit, že na počátku našeho života v Kristu byla opravdu revoluce. Naprostý přerod a obrat o 180°. Přechod ze smrti do života. Bůh sám jej způsobil svým slovem o Kristu. Bůh sám při našem křtu ukřižoval naše staré já, spolu s Kristem, a vzkřísil nového člověka v nás, spolu s Kristem.
Jakmile se ale vydáme s Kristem v nás na naši pouť, můžeme začít růst v poznání Jeho milosti; můžeme začít prohlubovat naši důvěru Bohu. Sám Bůh opět působí, že právě o to stojíme. On v nás neustále jedná a přetváří, přestavuje nás jakožto svůj příbytek. On každodenně „prořezává větve“, aby „nesly hojnější ovoce“ – tím, jak nás vystavuje novým výzvám a zkouškám. Tak roste naše osvědčenost a s ní naděje (očekávání) dalšího Božího jednání. Pohledem upřeným na Krista jsme postupně proměňováni v Jeho podobu, od slávy ke slávě.
Každý den je Bůh připraven učit nás mlčet i mluvit jazykem lásky. Každý den je připraven rozehrát a rozezvučet naše srdce pro potřeby druhých. Každý den nás učí posilovat vztahy s životními partnery i s náhodnými poutníky.
... ženu se vpřed, abych přece jen uchvátil to,
k čemu jsem byl uchvácen Kristem Ježíšem.
- Filipským 3:12
Možná se poslední dobou zrovna neženete vpřed. Možná jste si dali pauzu v onom „běhu k cíli“, o kterém psal kdysi Pavel (viz úvodní verš). Možná se vám zdá, že na cestě s Bohem klopýtáte a stagnujete. Nebo možná čekáte okamžité, jednorázové změny k lepšímu. Třeba vám toto povídání o principu kaizen pomůže „dát se do pohybu“ a posunout se právě dnes o malý kousek.
K Bohu blíž. K lidem blíž. K lásce blíž.
PK