Je běžné, že ve světě výrobních firem i ve společnostech poskytujících služby zákazníkům se objevují nedostatky, vady či chyby. Ať už lidské, tak mechanické, strojové. Často jsou příčiny a důvody těchto chyb na první pohled nejasné. Většinou také bývají zřetězené, tedy způsobené kaskádou předchozích příčin.
Někdo, zdá se, udělal někde botu.
Pro zjištění základních příčin a důvodů, které byly kořenem chyby, se v profesním světě osvědčila metoda 5W, nebo také 5xWhy, česky 5xProč. Znamená to, že se klade otázka Proč? opakovaně celkem 5x za sebou, dokud se nedojde právě tam, kde je tzv. „zakopán pes“ (zvláštní to příměr; musím si vyhledat, odkud se vzal ;-). Za všechny uvádím jeden učebnicový příklad, jak taková „analýza kořenových příčin“ může vypadat v běžném životě.
Problém: Projel jsem na červenou. (1.) Proč? Jel jsem pozdě do práce. (2.) Proč? Vstával jsem pozdě. (3.) Proč? Nezvonil mi budík. (4.) Proč? Vybila se mu baterie. (5.) Proč? Nekontroloval jsem ji. To je tedy základní příčina. Odtud můžeme vyjít, chceme-li omezit výskyt problému v podobě jízdy na červenou. Samozřejmě ho tím nelze zcela eliminovat.
Jistě vás napadne, tak jako mě, proč (ne, tohle proč se nepočítá) nepokračovat dál a neptat se, proč jsem baterii nekontroloval. Proč zrovna položit otázku Proč? pětkrát, a ne vícekrát. Inu, nejspíš se v praxi ukazuje, že se po pěti kolech dostanete dostatečně hluboko, abyste objevili, v čem byl problém a co bylo příčinou oné chyby.
Pětkrát a dost?
Proč? pětkrát za sebou! Možná vám to připomíná dotazování zvídavých dětí. Proč je tráva zelená? Proč vrtáš tu díru? Proč si maluješ rty? Proč musíme chodit spát tak brzy? Na tahle „první proč“ obvykle máme odpověď hned po ruce, ale zkuste v každém uvedeném příkladu pokračovat s další otázkou proč?! A pak ještě další. Kolik kol dáte, než výslech od dítěte ukončíte obligátním „Proč? Pro slepičí kvoč!“
Ještě zajímavější je ovšem použít tuto metodu při zkoumání sebe sama – svého rozpoložení, svého chování, svého rozhodování, svých priorit, svých postojů... Proč jsem to řekl? Proč vlastně chci tuhle věc? Proč jsem se tak zachoval? Proč musím mít věci po svém? Proč se věnuji tomuhle? Proč tohle nedokážu?
Co objevíte, půjdete-li hlouběji? Budete-li se dotazovat 5xProč? Nebo stačí párkrát; jen nezůstat u odpovědi, kterou máte vždy po ruce. Co o sobě zjistíte, budete-li brutálně upřímní?
Zkuste třeba některou z Ježíšových otázek v předmluvě.
A nebo tuhle, pokud je pro vás aktuální: Proč se tak trápím a soužím ve svém nitru?
„Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš?“, ptá se sám sebe i žalmista (Žalm 42:6a). Proč se rmoutí a sténá v duši? Protože zažívá těžkosti? Protože vidí cizí bezpráví kolem sebe? Protože spatřil vlastní bídu v sobě? Protože s tím nedokáže sám nic udělat? Protože každá jeho snaha vyšla vniveč? Protože zapomněl, kde najít oporu, odpověď, odvahu?
Pak dojde k nadějeplnému závěru, jakémusi protiopatření: „Na Boha čekej, opět Mu budu vzdávat chválu, jen Jemu, své spáse.“ (Žalm 42:6b)
Pomoz nám, Pane Ježíši, znát lépe sami sebe. A ať nás toto poznání ještě více táhne k Tobě, do Tvé náruče, do důvěry Tobě, do žití Tebe, Tvého života.
PK