Nechtěla jsem si připustit přirozený vývoj svého pozemského bytí, které směřuje ke smrti. Odsouvala jsem smrt do nevědomí. Jak jsem začala vnímat příznaky stárnutí, snažila jsem se je zakrývat, brzdit čas. Nechtěla jsem řešit otázky svého stáří, nemocí a smrti.
Léta jsem problém života a smrti zasouvala do škatulky „vzdálená budoucnost“. Jenže vnuci už mi říkají babi. A ta budoucnost už není tak vzdálená, jako bývala. Zmocňoval se mě narůstající strach. Čím víc jsem se mu bránila, tím víc sílil.
Věřila jsem a věřím ve zmrtvýchvstání a věčný život. Ale strach z toho před tím, z nemocí, bolestí a umírání, začal najednou sílit. Bojovala jsem proti tomuto strachu. Bojovala proti, namísto toho, abych si strach připustila, dovolila. A podívala se mu zpříma do očí. Přiznala si ho. Silný strach byl důležitý signál. Upozornění, že je potřeba problém řešit. Stejně jako naléhavě dává bolest vědět tělu, že je s ním cosi v nepořádku.
A tak po boji v úzkostech, s rozhodnutím řešit a neschovávat se, jsem se rozhodla problém svého života a smrti prozkoumat. A zjistila jsem, že bez Boha to nezvládnu.
Co mám udělat se svým životem, když vede ke smrti? Rozhodla jsem se uvěřit Ježíšovým slovům, že „kdo by chtěl svůj život získat, ztratí jej, ale kdo jej ztratí pro něho, získá jej“. Pane Bože, vezmi si dny, které mám před sebou, pod své vedení. Já jsem s nimi nenakládala dobře. Mám neurčitý pocit, že jsem často své dny promarnila. Ty je povedeš líp. A také – chci přijmout věčnost, kterou nabízíš. Kterou nám vydobyl svou smrtí na kříži Ježíš Kristus. A která byla potvrzena Jeho vzkříšením.
A moje smrt? Pojďme se podívat na metamorfózu hmyzu. Housenka se v kukle zcela rozpustí, aby z ní vzniklo něco úplně odlišného, nového. Jen smrtí housenky může vzniknout krásný motýl. Bez toho to nejde. I pozemský člověk se svým hříšným, pokaženým tělem musí tělesně zemřít. Aby mohlo povstat nové stvoření. Již neporušené, s dokonalým tělem. Které bude moci žít bilión a více let v dokonalém světě, obklopeno nekonečnou láskou svého milujícího Stvořitele a Spasitele. Taková metamorfóza, do nového života, ta za to přece stojí!