Jeden můj známý mi před pár dny poslal milé vánoční video. Bylo plné něžných dětských tvářiček, jemného ženského půvabu, andělů a krásného zpěvu. Jakkoliv jsem si uvědomila naivitu a možná i cílenou přeslazenost toho videa, stejně mě zahřálo u srdce. Jsou přece Vánoce, a tak se trocha té kýčovitosti odpouští.
Myslím, že všichni v hloubi duše toužíme po dokonalé kráse, harmonii a pokoji. A jak málo jsme schopni tuhle krásu, harmonii a pokoj sami vytvářet! Ať už doma, v rodině, v práci nebo kdekoli ve světě.
Mnohem častěji zažíváme spíš konflikty. Pro své sobecké zájmy si nevšímáme druhých, přehlížíme a zraňujeme je. A také my jsme naopak terčem konfliktního jednání druhých. Neseme těžce, že si nás druzí nevšímají, nemilují nás, nevidí, nebo nechtějí vidět naše potřeby. Ubližují nám. Bojují proti nám. Zraňují nás.
V Bibli je psáno, že „soustředění se na sebe je Bohu nepřátelské“. (Římanům 8:7) Kolikrát se nám stává, jak se téměř s jakýmsi uspokojením zaobíráme tím, jak nám kdo kdy ublížil nebo jak nás štve něčí postoj. Namísto toho, abychom to z naší hlavy pustili k vodě. Černá místa zabílili bílou barvou. ODpustili. Jak nás to učí i sám Bůh.
Vždyť Bůh je ten, který hojí naše zranění, který naplňuje naše potřeby, který utěšuje náš žal. Jeho můžeme prosit, aby zahojil naše bolavá srdce. A doplnil to, čeho se nám nedostává.
Pak už nemusíme tlačit na druhé, aby nám dali to, co chceme. Bůh je Dárce všeho dobrého. On ví, co potřebujeme. Chce nám vše „pravé“ dát v pravý čas. Věříte tomu? Věřte Mu!
Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna... (Galatským 4:4)
Jen tak se můžeme přestat soustředit sami na sebe. Vykročit „mimo sebe“. Abychom my přinášeli druhým to, co potřebují. Vždyť pokud budeme všichni dávat, nebude mít nikdo nedostatek.
Požehnanější je dávat než dostávat.
Taková je láska. Láska se soustředí na dávání. Ne na braní.
Taková byla a je Boží láska. Láska, která nemyslela na sebe. Na svoje utrpení, na svoje nepohodlí, zranění a dala člověku to, co potřebuje. Proto Bůh poslal o prvních Vánocích lidem na zem svého Syna, Ježíše Krista. V Něm nám daroval svůj Pokoj, svou Dobrou vůli. A cokoli dalšího bude potřeba, abychom byli navěky s Ním.
Naplň nás, Pane Bože, svým svatým Duchem, abychom vždy měli před očima našeho Pána, Ježíše Krista. Abychom šli za Ním a nedali se z té Cesty (Jan 14:6) odtáhnout ani nalevo, ani napravo. Abychom naplněni Tvou láskou sloužili v pokoře druhým. ❤
Amen.
GK