Milé děti a přátelé Ježíše Krista –
Jak jsme si říkali minule, je prospěšné a užitečné získávat poznání. A to nejen měřením a zkoumáním, ale také nasloucháním uchem a rozvažováním v srdci. Právě tímto způsobem můžeme poznat také Boha. On přitom touží po tom, abychom Ho znali a abych se k Němu svým životem přiznali. Bůh se sdílel s lidmi již před stovkami a stovkami let a ti lidé to zapsali. Jejich svědectví si můžeme i dnes přečíst v Bibli a rozjímat nad ním. A Bůh k nám bude promlouvat...
Ale počkat! Bible byla sepisována před dávnými a dávnými lety. Může nám tedy ten soubor starých knih říct něco užitečného i dnes? Mohou texty, které různí lidé sepisovali během 1500 let, promlouvat do našich dnešních problémů a současných situací? Vždyť my máme technologie, vědecké poznání, mikroskopy, letadla, internet, věci, které si tehdy lidé ani neuměli představit!
Na druhou stranu, Bible mluví o věcech jako je přátelství či osamělost, jako je právo nebo nespravedlnost, jako soucit či lhostejnost, jako je naděje nebo zoufalství – jsou tyto věci zastaralé, nebo stále aktuální? Kdo pozorně a otevřeně čte Bibli, poznává, že mu má co říct i dnes! Jak to vystihl aforista Pavel Kosorin: „Všechny módní názory jsem našel ve staré Bibli.“
Jeden příklad o tom, jak poselství Bible promlouvá i do dnešní doby, jak je aplikovatelná i na dnešní problémy, jak varuje i před současným nebezpečím, jsme si před chvílí četli. Bylo to Šalomounovo přísloví, které mluví o přátelství a podle kterého „přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.“
Přátelé, přátelé – kolik jich jen máme? Je lepší jich mít víc a víc? Je lepší kvantita, nebo kvalita?
Je nějak přínosné mít stovky „přátel“ na Facebooku; desítky virtuálních kamarádů, se kterými hrajeme online hry? „Přátelit se s kdekým je ke škodě,“ říká k tomu stará Bible. Co je na tom tak špatného a škodlivého? Snad to, že nejsme stvořeni tak, abychom měli hluboká přátelství s mnoha lidmi. Nejsme tvorové, kteří se mohou svěřovat se svými niterními zápasy a boji jen tak na počkání, s kýmkoli. Opravdové přátelství vyžaduje totiž společně trávený čas, vybudovanou a ověřenou vzájemnou důvěru, stejné nebo podobné životní hodnoty… Přátelé se zkrátka nezískají jen pouhým kliknutím nebo společnou virtuální zábavou.
„Přátelit se s kdekým“ nám přitom může dát falešný klid, že když budu v úzkých či v nouzi, když budu potřebovat radu či povzbuzení, tak mám přece mnoho přátel, na které se mohu obrátit a kteří mi jistě pomohou. A ehjhle, jak se pak ukáže, oni nemají čas, oni nemají zájem, odloží vás a zahrají si hru s někým jiným. Proč by taky do vás investovali kus sebe, proč by se za vás obětovali, když takových, jako jste vy, mají stovky?
„Přátelit se s kdekým“ také může způsobit, že ztratíme zájem tvořit to pravé a hluboké přátelství s jedním nebo několika lidmi kolem sebe. Když tak snadno a bez obětí získáme stovky přátel, i když jen povrchních, proč se namáhat a budovat něco víc?
„Kdo však miluje, přilne víc než bratr,“ staví jako protiklad mnoha tzv. přátel biblické přísloví. Jeden skutečný, milující, obětavý, spolehlivý, důvěryhodný přítel předčí desítky těch fiktivních. Pouto s takovým přítelem je dokonce silnější, než rodinné a příbuzenské vztahy! Jaké požehnání, když člověk najde takového přítele. Jaké požehnání, když se sami staneme někomu takovým přítelem.
Přitom ale nezapomínejme, co nám Bible zjevuje a připomíná především: že totiž naším nejlepším přítelem chce být sám Bůh, který přišel k nám v Ježíši Kristu. Když on chodil po této zemi, říkali o něm, že je „přítel celníků a hříšníků“ (Mat 11:19). Nazývali ho tak s posměchem ti, kdo sami sebe za hříšníky nepovažovali. Měli ale pravdu: Ježíš je přítelem hříšníků, ze kterých ale – svým dílem vykoupení – činí svaté!
A Ježíš je přítel, který nezradí, který nenechá na holičkách, který nás pozvedá, který se za nás obětoval, když to bylo potřeba k naší záchraně. Jako skutečný přítel nám přitom Ježíš neříká jen ty hezké a příjemné věci, ale mluví otevřeně i o našich hříších a selháních, za které svou krví zaplatil, a o našich slabostech a zraněních, které touží svou láskou vyléčit.
Pán Ježíš se nemění. „Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky,“ píše se v listu Židům (13:8). Ani pravda o Bohu a o člověku se nemění. Ta stará Bible je proto aktuální i dnes. Poznávejte rádi, co všechno vám chce Bůh jejími slovy sdělit. Amen.